The Big Cube
Tenhle svět nezáří různorodostí. Vše je tu složené z šedých kostek a místní obyvatelé slepě plní příkazy a bezcílně posouvají kostky stále kupředu. Abstraktní přesto i jemně narativní film bez dialogu zkoumá geometrii reality skrze minimalistický vizuální jazyk. Co se stane když se jeden z obyvatel rozhodne vzepřít nesmyslnému monotónnímu režimu? Dílo zve k vlastní interpretaci - co znamená vzepřít se rutině? Jaké máme možnosti z každodennosti vystoupit? Může stačit i malé gesto, abychom na svět mohli nahlížet z jiné perspektivy?